0:00
0:00

Kapitola 81

Přednímu z kantorů na gittit, Azafovi. (81:2)

Plésejte Bohu, síle naší, prokřikujte Bohu Jákobovu.
2 (81:3) Vezměte žaltář, přidejte buben, harfu libou a loutnu.
3 (81:4) Trubte trubou na novměsíce, v uložený čas, v den slavnosti naší.
4 (81:5) Nebo toť jest ustavení v Izraeli, řád Boha Jákobova.
5 (81:6) Na svědectví v Jozefovi vyzdvihl jej, když byl vyšel proti zemi Egyptské, kdež jsme jazyk neznámý slýchati musili.
6 (81:7) Osvobodil jsem, dí Bůh, od břemene rameno jeho, a ruce jeho nádob zednických zproštěny byly.
7 (81:8) V ssoužení tom, když jsi volal, vytrhl jsem tě, vyslyšel jsem tě z skrýše hromu, zkušoval jsem tě při vodách sváru. Sélah.
8 (81:9) Řeklť jsem: Slyš, lide můj, a osvědčím se tobě, ó Izraeli, budeš-li mne poslouchati,
9 (81:10) A nebude-li mezi vámi Boha jiného, a nebudeš-li se klaněti bohu cizímu.
10 (81:11) Já jsem Hospodin Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské, otevři jen ústa svá, a naplnímť je.
11 (81:12) Ale neuposlechl lid můj hlasu mého, a Izrael nepřestal na mně,
12 (81:13) A protož pustil jsem je v žádost srdce jejich, i chodili po radách svých.
13 (81:14) Ó byť mne byl lid můj poslouchal, a Izrael po cestách mých chodil,
14 (81:15) Tudíž bych já byl nepřátely jejich snížil, a na protivníky jejich obrátil ruku svou.
15 (81:16) A ti, kteříž v nenávisti mají Hospodina, úlisně by se jim poddávati musili, i byl by čas jejich až na věky.
16 (81:17) A krmil bych je byl jádrem pšenice, a medem z skály sytil bych je.