Žalmy

Kapitola 69

Vysvoboď mne, ó Bože, neboť jsou dosáhly vody až k duši mé.
2 (69:3) Pohřížen jsem v hlubokém bahně, v němž dna není; všel jsem do hlubokosti vod, jejichž proud zachvátil mne.
3 (69:4) Ustal jsem, volaje, vyschlo hrdlo mé, zemdlely oči mé od ohlídání se na tě Boha svého.
4 (69:5) Více jest těch, kteříž mne nenávidí bez příčiny, než vlasů hlavy mé; zmocnili se ti, kteříž mne vyhladiti usilují, a jsou nepřátelé moji bez mého provinění; to, čehož jsem nevydřel, nahražovati jsem musil.
5 (69:6) Bože, ty znáš sám nemoudrost mou, a výstupkové moji nejsou skryti před tebou.
6 (69:7) Nechť nebývají zahanbeni příčinou mou ti, kteříž na tě očekávají, Pane, Hospodine zástupů; nechť nepřicházejí skrze mne k hanbě ti, kteříž tě hledají, ó Bože Izraelský.
7 (69:8) Neboť pro tebe snáším pohanění, a stud přikryl tvář mou.
8 (69:9) Cizí učiněn jsem bratřím svým, a cizozemec synům matky své,
9 (69:10) Proto že horlivost domu tvého snědla mne, a hanění hanějících tě na mne připadla.
10 (69:11) Když jsem plakal, postem trápiv duši svou, bylo mi to ku potupě obráceno.
11 (69:12) Když jsem bral na se pytel místo roucha, tehdy jsem jim byl za přísloví.
12 (69:13) Pomlouvali mne, sedíce v bráně, a písničkou byl jsem těm, kteříž pili víno.
13 (69:14) Já pak modlitbu svou k tobě odsílám, Hospodine, časť jest dobré líbeznosti tvé. Ó Bože, vedlé množství milosrdenství svého vyslyš mne, pro pravdu svou spasitelnou.
14 (69:15) Vytrhni mne z bláta, abych nebyl pohřížen; nechť jsem vytržen od těch, kteříž mne nenávidí, jako z hlubokostí vod,
15 (69:16) Aby mne nezachvátili proudové vod, a nesehltila hlubina, ani se nade mnou zavřela prohlubně.
16 (69:17) Vyslyšiž mne, Hospodine, neboť jest dobré milosrdenství tvé; vedlé množství slitování svých vzhlédniž na mne.
17 (69:18) A neskrývej tváři své od služebníka svého, neboť mám úzkost; rychle vyslyš mne.
18 (69:19) Přibliž se k duši mé, a vyprosť ji; pro nepřátely mé vykup mne.
19 (69:20) Ty znáš pohanění mé, a zahanbení mé, i potupu mou, před tebouť jsou všickni nepřátelé moji.
20 (69:21) Pohanění potřelo srdce mé, pročež jsem byl v žalosti. Očekával jsem, zdali by mne kdo politoval, ale žádného nebylo, zdali by kdo potěšiti chtěli, ale nedočkal jsem.
21 (69:22) Nýbrž místo pokrmu poskytli mi žluči, a v žízni mé napájeli mne octem.
22 (69:23) Budiž jim stůl jejich před nimi za osídlo, a pokojný způsob jejich místo síti.
23 (69:24) Ať se zatmí oči jejich, aby viděti nemohli, a bedra jejich k stálému přiveď zemdlení.
24 (69:25) Vylí na ně rozhněvání své, a prchlivost hněvu tvého ať je zachvátí.
25 (69:26) Budiž příbytek jejich pustý, v staních jejich kdo by obýval, ať není žádného.
26 (69:27) Nebo se tomu, jehož jsi ty zbil, protiví, a o bolesti zraněných tvých rozmlouvají.
27 (69:28) Přilož nepravost k nepravosti jejich, a ať nepřicházejí k spravedlnosti tvé.
28 (69:29) Nechť jsou vymazáni z knihy živých, a s spravedlivými ať nejsou zapsáni.
29 (69:30) Já pak ztrápený jsem, a bolestí sevřený, ale spasení tvé, ó Bože, na místě bezpečném postaví mne.
30 (69:31) I buduť chváliti jméno Boží s prozpěvováním, a velebiti je s děkováním.
31 (69:32) A bude to příjemnější Hospodinu nežli vůl, neb volek rohatý s rozdělenými kopyty.
32 (69:33) To když uhlédají tiší, radovati se budou, hledajíce Boha, a ožive srdce jejich.
33 (69:34) Neboť vyslýchá chudé Hospodin, a vězni svými nezhrzí.
34 (69:35) Chvaltež ho nebesa a země, moře i všeliký hmyz jejich.
35 (69:36) Bůhť zajisté zachová Sion, a vzdělá města Judská, i budou tu bydliti, a zemi tu dědičně obdrží.
36 (69:37) Tolikéž i símě služebníků jeho dědičně jí vládnouti budou, a milující jméno jeho v ní přebývati.