Žalmy

Kapitola 18

Z vnitřnosti srdce miluji tě, Hospodine, sílo má.
2 (18:3) Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj, Bůh silný můj, skála má, v němž naději skládám, štít můj a roh spasení mého, mé útočiště.
3 (18:4) Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých byl jsem vyproštěn.
4 (18:5) Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a proudové nešlechetných předěsili mne.
5 (18:6) Bylyť jsou mne obklíčily bolesti hrobu, osídla smrti zachvátila mne.
6 (18:7) V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a volání mé před oblíčejem jeho přišlo v uši jeho.
7 (18:8) Tehdy pohnula se a zatřásla země, základové hor pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
8 (18:9) Dým vystupoval z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí rozpálilo.
9 (18:10) Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
10 (18:11) A sedě na cherubínu, letěl, letěl na peří větrovém.
11 (18:12) Udělal sobě z temností skrýši,vůkol sebe stánek svůj z temných vod a hustých oblaků.
12 (18:13) Od blesku před ním oblakové jeho rozehnáni jsou, krupobití i uhlí řeřavé.
13 (18:14) I hřímal na nebi Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj, i krupobití a uhlí řeřavé.
14 (18:15) Vystřelil i střely své, a rozptýlil je, a blýskáním častým porazil je.
15 (18:16) I ukázaly se hlubiny vod, a odkryti jsou základové okršlku pro žehrání tvé, Hospodine, pro dchnutí větru chřípí tvých.
16 (18:17) Poslav s výsosti, uchopil mne, vytáhl mne z velikých vod.
17 (18:18) Vytrhl mne od nepřítele mého silného, a od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.
18 (18:19) Předstihliť jsou mne byli v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.
19 (18:20) Kterýž vyvedl mne na prostranno, vytrhl mne, nebo mne sobě oblíbil.
20 (18:21) Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých nahradil mi.
21 (18:22) Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.
22 (18:23) Všickni zajisté soudové jeho jsou přede mnou, a ustanovení jeho neodložil jsem od sebe.
23 (18:24) Nýbrž upřímě choval jsem se k němu, a vystříhal jsem se nepravosti své.
24 (18:25) Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých, kteráž jest před očima jeho.
25 (18:26) Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k člověku upřímému upřímě se máš.
26 (18:27) K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.
27 (18:28) Lid pak ssoužený vysvobozuješ, a oči vysoké snižuješ.
28 (18:29) Ty zajisté rozsvěcuješ svíci mou; Hospodin Bůh můj osvěcuje temnosti mé.
29 (18:30) Nebo v tobě proběhl jsem vojsko, a v Bohu svém přeskočil jsem i zed.
30 (18:31) Boha tohoto silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy jsou přečištěné, onť jest štít všech, kteříž v něho doufají.
31 (18:32) Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina, a kdo skalou kromě Boha našeho?
32 (18:33) Ten Bůh silný přepasuje mne udatností, a činí dokonalou cestu mou.
33 (18:34) Činí nohy mé jako laní, a na vysokostech mých postavuje mne.
34 (18:35) Učí ruce mé boji, tak že lámi i lučiště ocelivé rukama svýma.
35 (18:36) Tys mi také dodal štítu spasení svého, a pravice tvá podpírala mne, a dobrotivost tvá mne zvelebila.
36 (18:37) Rozšířil jsi krokům mým místo pode mnou, a nepodvrtly se nohy mé.
37 (18:38) Honil jsem nepřátely své, a postihl jsem je, aniž jsem se navrátil, až jsem je vyhubil.
38 (18:39) Tak jsem je zranil, že nemohli povstati, padše pod nohy mé.
39 (18:40) Ty jsi zajisté mne přepásal udatností k boji, povstávající proti mně sehnul jsi pode mne.
40 (18:41) Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, abych ty, kteříž mne nenáviděli, vyplénil.
41 (18:42) Volaliť jsou, ale nebylo spomocníka k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.
42 (18:43) I potřel jsem je jako prach u povětří, jako bláto na ulicích rozšlapal jsem je.
43 (18:44) Ty jsi mne vyprostil z různic lidu, a postavils mne v hlavu národům; lid, kteréhož jsem neznal, sloužil mi.
44 (18:45) Jakž jen zaslechli, uposlechli mne, cizozemci lhali mi.
45 (18:46) Cizozemci svadli a třásli se v ohradách svých.
46 (18:47) Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož buď vyvyšován Bůh spasení mého,
47 (18:48) Bůh silný, kterýž mi pomsty poroučí, a podmaňuje mi lidi.
48 (18:49) Ty jsi vysvoboditel můj z moci nepřátel mých, také i nad povstávající proti mně vyvýšils mne, a od člověka ukrutného vyprostils mne.
49 (18:50) A protož chváliti tě budu mezi národy, ó Hospodine, a jménu tvému žalmy prozpěvovati,
50 (18:51) Kterýž tak důstojně vysvobozuješ krále svého, a činíš milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.