Žalmy
Kapitola 16
Zlatý zpěv Davidův. Ostříhej mne, Bože silný, neboť v tebe doufám.
2 Rciž, duše má, Hospodinu: Ty jsi Pán můj, dobrota má nic tobě neprospěje.
3 Ale svatým, kteříž jsou na zemi, a znamenitým, v nichž všecka líbost má.
4 Rozmnožují bolesti své ti, kteříž k cizímu bohu chvátají; neokusím obětí jejich ze krve, aniž vezmu jména jejich ve rty své.
5 Hospodin jest částka dílu mého a kalicha mého; ty zdržuješ los můj.
6 Provazcové padli mi na místech veselých, a dědictví rozkošné dostalo se mi.
7 Dobrořečiti budu Hospodinu, kterýž mi radí; nebo i v noci vyučují mne ledví má.
8 Představuji Hospodina před oblíčej svůj vždycky, a kdyžť jest mi po pravici, nikoli se nepohnu.
9 Z té příčiny rozveselilo se srdce mé, a zplésala sláva má, ano i tělo mé v bezpečnosti přebývati bude.
10 Nebo nenecháš duše mé v pekle, aniž dopustíš svatému svému viděti porušení.
11 Známou učiníš mi cestu života; sytost hojného veselí jest před oblíčejem tvým, a dokonalé utěšení po pravici tvé až na věky.